Karlovarský AM Bikemaraton

Fotogalerie / reportáže / video

Přivítáme, pokud nám zašlete na adresu webmastera (webmaster@ambike.com) fotografie ze závodu, reportáže nebo odkazy na stránky s nimi.

Zpět na seznam

Report 2003

Navzdory odrazující předpovědi počasí se v sobotu 30.8.2003 dostavilo do areálu AC Start Karlovy Vary bezmála 400 účastníků letošního ročníku. Na vybranou měli mezi třemi závodními kategoriemi (MTB 65 a 95 km, 150 km silnice) a dvěma nezávodními kategoriemi (vyjížďka dětí s doprovodem a 5P). Poslední z uvedených kategorií byla novinkou - mohli se jí zúčastnit vyznavači MTB a trekkingu, kteří neměli závodní ambice, ale chtěli se vyřádit v terénech blízkého Slavkovského lesa. Po celou dobu jim byl k dispozici zkušený průvodce z řad A.M.bike no limits, který náročnost a délku trasy, tempo a zastávky na občerstvení operativně přizpůsoboval konkrétní situaci tak, aby účastníci stihli vyhlášení výsledků. Ačkoliv se už na samotné přípravě maratonu podepsala řada nepříznivých okolností (týden před konáním akce vyhořela restaurace v areálu, čtrnáct dní před byl vydán zákaz vstupu do lesa), podařilo se pořadatelům vyběhat patřičná povolení, pomoci s rekonstrukcí restaurace a stihnout tak vše do termínu. Ale, jako by smůly nebylo dost, i během závodu série nepříjemností pokračovala. Na několika místech tratě MTB poškodili neznámí vandalové značení (že to ty kretény baví...), vyhlašování výsledků se zdrželo kvůli závadě na tiskárně. To, že během vyhlašování samotného se spustila průtrž mračen, už je spíš zábavný detail, jen je škoda, že se tak nemohly k večeru uspořádat oblíbené doplňkové disciplíny. Alespoň že Majkl Matys s partičkou místních amatérských trialistů stihli předvést svoji exhibici ještě za sucha. Účastníci projevili sportovního ducha, když na moderátorovu výzvu, aby se vyjádřili, zda chtějí ve vyhlašování a tombole pokračovat navzdory slejváku, zahřmělo areálem sborové "Jasně!" :-). Ve zkratce uvádíme ty nejlepší v jednotlivých kategoriích: P.S.: Žasli jsme, když jsme v neděli po závodě uklízeli trať - neváleli se na ní skoro žádné odpadky! Chceme tímto poděkovat všem závodníkům, že si naši prosbu o pořádek vzali k srdci a nepřidělali nám zbytečnou práci. Mimochodem - ještě další propršený týden po maratonu stále platil zákaz vstupu do lesa kvůli nebezpečí požárů ze sucha... :-)  

Ohlasy na Artamonovův memoriál 2003

Cyklistům déšt nevadil na trati ani při vyhlašování výsledků

PETR KOZOHORSKÝ, Karlovarsko
"Počasí se dnes pěkně vyvztekalo," komentovali po dojetí účastníků čtvrtého ročníku Artamonovova memoriálu jeho organizátoři. Tato slova padla při vyhlašování výsledků jednotlivých kategorií, které se odehrálo za hustého deště. Ten ostatně závodníky pronásledoval téměř celý den. Na start závodních kategorií, tedy pětadevadesáti a pětašedesátikilometrové trasy na horských kolech a stopadesátikilometrové trati na silničních kolech, se postavilo celkem 287 cyklistů. Zajímavostí závodu bylo to, že organizátoři museli získat povolení pro účastníky na horských kolech, kteří se vydali do krušnohorských lesů. "Městský úřad v Ostrově totiž vydal zákaz vstupu do lesů kvůli nebezpečí požárů. Zní to paradoxně, ale museli jsme zajistit výjimku z tohoto závodu na den, který prakticky celý propršel. Ale museli jsme to absolvovat. Říkali nám, ať se na to vykašleme a závod uděláme jindy, ale to jsme nechtěli. Naštěstí se nám povedlo výjimku vyběhat,"... vylíčil starosti s přípravou závodu ředitel Josef Kolář. Kvůli vyřizování výjimky se organizátoři dostali ke značení tratí až den před závodem.
To ovšem účastníky, kteří se na trať vydali, nezajímalo. Pro ně bylo důležité jak organizátoři závod připravili. A ti to zvládli na výbornou. I když se našlo pár nespokojených cyklistů, kteří "zakufrovali", většina jich včas dojela do cíle bez jakýchkoliv problémů. Na trati ale museli zdolat úseky, nad kterými laik žasl a odborník se divil. Takový sjezd z Plešivce dokonale prověřil zdatnost horských cyklistů. A kdo si s nástrahami tratě poradil nejlépe? Na tuto otázku odpovídá výsledková listina.

Ze stránek Cykloserveru

Hned po startu přichází první stoupání do Nejdku, kde začínají Krušné Hory. Po odbočení doleva na Pernink se přede mnou ukazuje „plazivec“, což je, jak název napovídá, dlouhé táhlé stoupání s převýšením cca 700 m. Tady se opravdu ukáže, kdo má natrénováno. Stoupání končí po zhruba 10 km a následuje krátký sjezd do Perninku. Trať již mírněji, ale přece jenom pořád, stoupá do Horní Blatné, kde na závodníky čeká „Peklo severu“. Výjezd na Blatenský vrch by dal pořádně zabrat i Armstrongovi a to je co říct. Ne moc dlouhý, ale o to prudší, kopec s převýšením cca 300 na necelém kilometru vezme síly snad každému. Tento kopec je čím dál tím prudší a síly ubývají. 
Po absolvování se cesta příjemně vlní až do Abertam, odkud vede cesta tipu nahoru dolu až na abertamskou zatáčku. Tady by kdekdo dal cokoli zato, aby mohl jet stále rovně do velice prudkého sjezdu a dal tak tělu trochu odpočinku. Ale nic takového. Závodníci musí (tedy i já musím) zase do kopce a to hezky dlouho stoupání totiž končí až na Klínovci (1244 m.n.m.) nejvyšší hoře Krušných hor. Tady je první občerstvovačka teprve na 40. kilometru. Do cíle zbývá pouhých 110 km. 
Po pauze se opět vydáváme na cestu. Z Klínovce trať prudce ztrácí výšku. Jede se zpátky na abertamskou zatáčku, odkud se dostáváme na Mariánskou, kterou jen rychlostí takřka 70km/h prosvištíme. Dojedeme až do Hroznětína, kde se jede po rovince až do nedaleké Bystřice. Tam cesta opět mírně stoupá, ale po chvíli už jsme zase ve sjezdu do Ostrova. Projíždíme Ostrov a odbočujeme na Velichov, což znamená nahoru dolu. Z Velichova se jede podél Ohře po rovince cca 5 km a když foukne příznivě vítr tak to jede skoro samo. Po cca 5 km přichází poslední náročné stoupání na známou Andělskou horu. Převýšení 12% na necelých 6 km mluví samo za sebe. Kdo se dostal až sem, tak má skoro vyhráno. Myšleno z pozice průměrného závodníka. 
Z Andělky se jede kousek po frekventované silnici, ale pak už cesta vede po téměř nepoužívaných silnicích a stejně tak kvalitních. Po nekonečné jízdě obcemi, jejichž jména jsem v životě ani neslyšel, se opět dostáváme na hlavní silnici vedoucí do Karlových Varů. Po asfaltové silnici už je to jen 20 km do cíle a navíc po rovince, kde vždycky fouká vítr do zad, což se cení. Zhruba po půl hodině se konečně dojíždí do Karlových Varů, kde se stačí jen promotat ulicemi až na stadion Závodu míru.
Po čtyřech a půl hodinách v sedle se snad každému uleví, když sleze z kola. Závod to byl špičkovej. Teď už se těším na tombolu, co kdyby náhodou, na večerní program a na příští ročník závodu se jménem: ARTAMONOVŮV MEMORIÁL! Honza Šeda

Ohlasy z e–mailů

Chtěl bych poděkovat pořadatelům za bezchybnej a hodně dlouhej závod...-) Taky bych chtěl dodatečně pogratulovat vítězce ženský 150ky, netušil jsem, že táhnu takovou borkyni... - jirka

Ke stadiónu jsem přijela od Becherovky po tom, co jsem projela ten kruháč před ní... a vůbec okružní jízda po Varech po silnici byla super:-))) Jinak moc hezká trať, nestěžuju si! Na kufrování už jen s úsměvem vzpomínám a příští rok zase! Chválím pořadatele za trať a Plešivec jsem Vám také odpustila:-) Jen jsem neodpustila, že jste mě připravili o fotku na bedně:-)) Příště zkusím přijet od 15 minut dřív:-)) - Eva
Evičko, sorry, ale v tý průtrži si nikdo netroufl vyndat foťák... - Dan

Zdravim pořadatele,
závod se mi velice líbil hlavně trať jenom značení bych provedl jinačí barvou, protože v některých místech se vyskytovali šipky stejné barvy, ale naštěstí jiného provedení ale stejně dokázali bikera zmást. A značení na konci v Karlovejch Varech bylo strašně zmatený! Já osobně jsem se dostal do skupinky bikerů, kteří se rozdělili na dva tábory a každý jel svou cestou do cíle.
Zato musím pochválit nápad s CD!! Za dobu co jezdím závody jsem se nesetkal s touto možností a tak jsem si ho hned objednal. Video bylo super jen kvalita na začátku stála za prd, ale pořád lepší než nic! Chtělo by to jen kameru dostat do atraktivnějších míst jako je sjezd dříve aby bylo vidět jak ji jedou "rychlejší"bikeři. A pro příště čím víc tím líp.
Naschle na příštím ročníku.
Biker Márius z Trisport Cyklomax

Artík byl téměř dokonalý, teda až na tu hru POKUS-CHYBA v ulicích Varů, ale snad tomu dobrákovi dá někdo někdy po hubě, ,jinak už teď odpočítávám dny do dalšího ročníku - Landyšák 

Hele lidi, teď už si z toho můžeme dělat akorát tak prču, na co značení, stačilo by možná na startu říct:"Když se ztratíte, jeďte tou nejhůř vypadající cestou. Tou jel sám VELKÝ Artamon". Jinak i já, velký odpůrce sjezdů uznávám, že jinak je trať pěkná. Tě péro! - Honza 

Zdravím Ambajci, přijměte, prosím, alespoň touto cestou poděkování za vaši práci a odhodlání, s kterým jste obnovili restauraci a udělali Artíka. Klobouk dolů! Vždytˇ mnohem snažší by bylo závod zrušit. Toho škodiče na trati jednou někdo dostane. A kdyby si lidi prohlídli trasu na mapě a poslouchali instrukce před startem, nemuseli bloudit. Je snažší to hodit na pořadatele. Díky vám a za rok nashledanou na Artíkovi. - Míla 

Byl jsem na Artíku 2x se ženou jako nehrajícím trenérem a už se nemůžu dočkat brutálního sjezdu, navíc přijedeme už téměř tři. U Vás je to ZUPER!!!!!! Zdravím Landyšák z Mostu

I já se přidám s nekončící pochvalou. byl to okult jogurt a kdybych nebyl sračka (a neprožral na občerstvovačkách půl doby strávené na trati), tak ani nezmoknu. Rady do příštího ročníku: více gothaje! už ne suvenýrskou čepičku - hodily by se mi nějaké trenýrky, protože je už mám jaksi řídké! a hlavně nějak oddělit chrty traktoristy od žiletek - je pěkné, že nás dorazili ve dvoustech metrech a mohli se pýřit nadmutou pýchou, ale při odbočení téměř smotali celej balík. nojo, no...

Zpět na seznam





© A.M.bike no limits, web & design: Daniel Danielčák 2000 - 2017 | admin |  ↑↑↑