Karlovarský AM Bikemaraton

Aktuality

RSS

13.08.2017 14:42

A máme tu výsledky, postupně přiskakují i fotogalerie a reporty.

12.08.2017 00:24

bartoníčekNávrat legendy
Svoji účast na vyhlašovacím ceremoniálu v Karlových Varech potvrdil karlovarský rodák a cyklistická legenda Antonín Bartoníček. Je to ctí a potěšením nejen pro pořadatele a informované závodníky Karlovarského AM bikemaratonu, ale i možností pro ty mladší a začínající seznámit se s jeho kariérou a sportovními úspěchy.

11.08.2017 23:59

úprav tratiZdravím, přátelé!
Na trase nás letos těsně před závodem postihla dvě místa s nám neohlášenou stavební činností. První se týká dlouhé trasy B a nachází se na cca 30. kilometru za vřesovištěm. V cestě zde stojí asi deset výrazných muld, které jsme upravili lopatami do průjezdné podoby - viz galerie. Povšimněte si, že u nás s lopatou v ruce pracují i dívky, čímž fakticky realizujeme (jinde jen deklarovanou) genderovou vyvážebost. A jsou za to ohodnoceny stejně jako muži - nulacelánic.
Druhé místo je společné oběma distancím a nachází se cca 2,5 kilometru před cílem těsně za viaduktovým výjezdem z lesa do obydlené zóny (průjezd staveništěm), kde jsme neměli vliv na podobu tohoto místa. Oba úseky máme nakonec ovšem samozřejmě ošetřeny, ačkoliv jsme se u toho hodně zapotili.
Věřte ale, že jsme udělali maximum pro to, abyste to jako účastníci závodu nijak nezaznamenali. Přesto vás prosíme, abyste - především ve zmíněném úseku před cílem - zbystřili pozornost a v souladu s pokyny pořadatelů (hlídky) přizpůsobili styl jízdy průjezdu staveništěm. Velice děkujeme.
Další věcí je počasí. Jako vždy ho máme objednané do detailu - letos jsme se rozhodli pro chladnější a vlhčí variantu. Pár dní před závodem nám tu pěkně zapršelo a jindy nepříjemné sypké úseky se pěkně zatáhly. Na druhou stranu ovšem vznikla velmi blátivá místa tam, kde bylo v minulých letech pouze vlhko. Také nám po noční průtrži v podstatě zmizelo naše proslulé značení bílou barvou, takže se budete muset jako jinde spolehnout "jen" na šipky a fáborky. Přísahám ale, že jsme litím barvy na trasu strávili celý čtvrtek.
Rohodli jsme se také, že vás letos ušetříme posledních dvou brodů v prostoru meandru pár desítek metrů před cílem. Je to dáno především tím, že požadované procento průměrné vlhkosti nasbíráte na trase předtím. Pokud by se přece jen někomu stýskalo po vyšší míře adrenalinu, může si zkusit projet hlavní půlmetrový brod u tenisových kurtů třicítkou. Rádi ho ve Frankfurtu vylovíme.
Myslím, že ve výčtu dalších výhod letošních drobných změn nemusím pokračovat. Osobně vnímám závod jako sapolupráci mezi závodníky a pořadateli, a proto věřím, že se nám všem letos akce znovu povede.Přeji vítr v zádech, mastný řetěz a ostré brzdy.
A.M. bike Dan - chorý mozek - pachatel tratí

10.08.2017 01:56

Divadelní náměstíHlavní trasa Karlovarského AM bikemaratonu krok za krokem
Viz článek Dana chorého mozka - stavitele trati na stránkách Kolo proživot

11.07.2017 04:01

Důležité upozornění !!! Změnou oproti loňskému roku je start z Divadelního náměstí (viz mapa). Přesun do atraktivního místa nedaleko hotelu Pupp a věhlasného Vřídla prodlužuje přesun na start závodu o 1 km a zároveň zkracuje trať závodu v úvodní zaváděcí části o 1 km. Podobně jako loni čeká závodníky bezprostředně po zaznění startovního výstřelu asfaltové stoupání, tentokrát Zámeckým vrchem nad dřevěnou Tržní kolonádou. Moooc hezký.

06.07.2017 20:16

slušnostPodnětné zamyšlení nad pravidly slušného chování a fair play na závodech KPŽ a JT na webu KPŽ.

23.06.2017 22:33

poradatel2017Posil naše řady - pořádej s námi! Stáhni si náborový plakát.

22.06.2017 05:27

logo závoduStránky Karlovarského AM Bikemaratonu Škoda Auto jsou aktualizovány pro rok 2017! Závod je znovu součástí seriálu Kolo pro život a účastníci si při něm mohou v sobotu 12. srpna zazávodit na distancích 37 a 57 km. Chybět nebude samozřejmě ani ani kratší Fitness jízda a řada dětských a žákovských kategorií.

15.08.2016 10:30

A máme tu výsledky, postupně přiskakují i fotogalerie a reporty.

11.08.2016 19:27

bartoníčekNávrat legendy
Svoji účast na vyhlašovacím ceremoniálu v Karlových Varech potvrdil karlovarský rodák a cyklistická legenda Antonín Bartoníček. Je to ctí a potěšením nejen pro pořadatele a informované závodníky Karlovarského AM bikemaratonu, ale i možností pro ty mladší a začínající seznámit se s jeho kariérou a sportovními úspěchy, které již dříve shrnula další (dnes bohužel již nežijící) legenda, pro změnu komentátorská - Robert Bakalář v následujícím textu, převzatém z časopisu Peleton 5/2000.

ANTONÍN BARTONÍČEK
Narozen: 20. února 1949Sportovní kariéra: Slávia Karlovy Vary, RH Plzeň, SKP Plzeň, v letech 1978 - 1990 trenér SKP Plzeň a státní reprezentace.Úspěchy: mistr republiky v závodě družstev na 100 km (1973 a 1977), druhý na MR v silničním závodě jednotlivců (1976), vítěz závodů Okolo Slovenska 1972, šestkrát první v etapách Závodu míru, vítěz v etapách Okolo Slovenska, Kolem Skotska. Kolem Anglie, Kolem Bulharska.
Těch etap na Závodě míru vyhrál Antonín Bartoníček šest, pak se stal úspěšným trenérem a dnes je podnikatelem.Jak sám tvrdí, nikdy nepočítal, v kolika závodech v životě byl vlastně první.
Nezářil totiž jen na "svém" nejslavnějším závodě - na Závodě míru - ale silničářský svět o něm věděl i díky startům na závodech Kolem Anglie, Kolem Skotska, Okolo Slovenska či Kolem Bulharska. Tam všude protínal cílové pásky jako první.
Za to, že se na celý život upsal cyklistice, mohl z počátku hlavně Závod míru. Když na současném trhu uvidíte na pultech například odpružené vidlice Matzocchi, přilby Cratoni nebo italské tretry Vittoria, pak vězte, že je za nimi právě Antonín Bartoníček - dvojnásobný mistr republiky v silničním závodě družstev na 100 km, který v Karlových Varech bydlel hned vedle stadiónu na němž končívaly etapy Závodu míru.
Protože byl dobrý, objevil se v roce 1968 jako devatenáctiletý v elitní plzeňské Rudé hvězdě. Jako partneři byli takoví borci jako Jiří Háva, Karel Sever, Jiří Prchal, Petr Hladík, Aleš Svoboda či Jindřich Marek." To byla spolu s brněnskou Duklou absolutní Československá špička, v jejímž čele stál Jan Kubr", vzpomíná. Netrvalo dlouho a legendární trenér Kamil Haťapka si ho vybral do reprezentace." V roce 1970 jsem staroval na závodě Kolem Mexika, ale Varšavu jsem o rok později nejel, protože jsem si při nominačních závodech v Klášterci nad Ohří zlomil klíční kost." Na startu svého oblíbeného závodu se tak objevil až v roce 1972.
Československé partě tehdy z auta velel Kamil Haťapka, na silnicích šéfoval Miloš Hrazdíra. Jestliže Závod míru tenkrát nezačal příliš šťastně, protože hned v první etapě si Rudolf Labus zlomil klíční kost, pak varšavský cíl znamenal triumf: Moravec se po Veselém a Smolíkovi stal třetím Čechem, který v té době největší amatérský závod světa vyhrál. V cíli se pak podělili o novoučký Fiat 125 P. Pro Bartoníčka to byla šťastná" Varšava" i z jiného hlediska."V etapě do Gery jsem skončil třetí, a bylo to poprvé co jsem byl na bedně. Hned druhý den jsem pak vyhrál u nás doma v Karlových Varech. Byl to pro mě v tu chvíli největší sportovní zážitek, a když o tom skoro po třiceti letech přemýšlím, tak si myslím, že na tom nemám moc co měnit."Odměnou za vítězství v oné strašlivé májové zimě, která v ten den zlomila i takovou hvězdu, jako byl Ryszard Szurkowski, mu byla koupel ve zlaté vaně v karlovarských Císařských lázní. "Brežněv císař Haitle Sallasie - a Bartoníček", směje se dnes.
V Závodě míru se v koncovkách etap stal pojmem. Tehdy se většinou dojíždělo na škvárových oválech stadiónů, a o pády proto nebyla nouze. Nejprve spolupracoval s Pavlem Doležalem, pak s Kamilem Haťapkou a nakonec vedl reprezentaci sám."Doležal mi dal nesmírně mnoho po metodické stránce. Byl s doktorem Plachetkou průkopníkem v zavádění vědecko-lékařských metod do cyklistiky. Haťapka mne učil jak si v zahraničí říct o sponzorský materiál."
Bartoníček měl štěstí i na skvělou cyklistickou partu: v reprezentaci tehdy jezdil Regec a také Kreuziger. Toman, Štyks, které vedl i jako klubový trenér v Plzni." Luďkovi Štyksovi rozhodčí ve Villachu skandálně upřeli šesté místo, a byď dojel ve vedoucí skupině, ani se neocitl ve výsledcích. A Jožka Regec  skončil desátý, což je dodnes nedoceněný úspěch," vzpomíná a vybavuje si i další moment z mistrovství světa ve Villachu." Před šampionátem se rozjel závod Okolo Slovenska a mladíček Svorada v něm vyhrál dvě etapy. Když jsem dělal nominaci na mistrovství, navrhl jsem čtyři starší jezdce a dvě naděje - byli to Lipták a právě Svorada.
K tomu, aby se v posledních stovkách metrů před cílem, v mé mlýnici dobře organizovaných "kružítek" z tehdejšího NDR, chytrých Poláků a dravých Sovětů orientoval, musel se naučit rychle a správně reagovat. Hodilo se mu to i posléze, když byl ve zlomových devadesátých letech postaven před zásadní rozhodnutí" měl jsem za sebou pětadvacet odsloužených let u policie a mohl jsem odejít do výslužby, místo toho jsem se vydal na cestu obchodu - tedy na cestu velkého dobrodružství." Hodnotí svoje rozhodnutí z roku 1990, kdy mu bylo čtyřicet jedna let." Kdybych se měl dneska znovu rozhodovat, udělal bych to zas jen s dnešními zkušenostmi." Když začínal, pomohl mu kapitálově jeden partner z Německa, který chtěl v Čechách prodávat elektroniku." Dělili jsme se půl na půl, pak jsem se na výstavě v Kolíně nad Rýnem dostal k firmě Mesingschieger, která se zabývala obchodem s koly a náhradními díly. Nazvali ho, nechtěli peníze napřed a přesto mu poskytli zboží v hodnotě pro něj tehdy závratné." Byly to díly za 800 marek. Třásli se mi ruce, jestli to prodám, ale ty věci tenkrát zmizely hned.
Dnes zkušený obchodník říká, že byl první, kdo na český trh uvedl kola Anien. Začínal s nákupem za 800 marek, ale časem se vyšplhal na 350 000 marek, za které pro české cyklisty nakoupil žádané a stále ještě nedostatkové zboží." Byla to zvláštní doba: V mnoha státních továrnách se radili, zda vůbec mohou prodat zboží soukromníkovi. Lidi ve čtyři hodiny ráno čekali na Favority. Přivezl jsem jich Z Esky vagón a za chvíli byly pryč." S trochou nostalgie vzpomíná na dobu, kdy dováže těžké rámy a první computery, které se ihned prodaly, a také na svůj první opravdový obchodní úspěch." Bylo to hned v roce 1990, když jsem v plzeňském obchodním centru Atom otevřel prodejnu kol." Sliboval si tehdy, až udělá první obratový milion, přestane s obchodem." Dokázal jsem to za dva měsíce. Usoudil jsem, že je to oblast, v níž se dá slušně podnikat a uspět." Současně s maloobchodní činností se začal věnovat i velkoobchodu a zboží dodával prakticky do celé republiky. V polovině 90 let začal se změnou filozofie firmy. Ustoupil od dovozové "gigantománie" a zaměřil se na vybrané značky. Začal dovážet odpružené vidlice Marzocchi, přilby Cratoni, tretry Vittoria, řízení Saico, blatníky San Giorgio, zámky Luma, ale i slovenské osičky Kinex z Bytče či dráty z Hvězdonic. Asi nejvíce ho proslavily vidlice Marzocchi." S těmi to při tom byla náhoda: jeden přítel, který mne vzal do Itálie se ptal, co vím o odpružených vidlicích. Přivezl jsem jich tenkrát deset, a když jsem je kupoval, třásli se mi ruce. Stály totiž mezi 150 až 200 markami a tady je nikdo neznal. Ale naodbyt šly dobře. V současnosti jich dodávám stokrát víc než v době, kdy jsem s nimi začínal." Jako cyklista do koncovky musel mít odvahu a cit pro to nejsprávnější rozhodnutí. V obchodě to platilo obdobně. Vybíral si artikl, který bezesporu patří ke světové špičce. U některých značek riskoval, ale většinou jim zůstával věrný. Snažím se spolupracovat s evropskými výrobci - v tom vidím budoucnost obchodu. Tvrdí dnes. V současnosti má v registru přes 1000 položek, spolupracuje s dvanácti pracovníky a v Plzni má i dva obchody." Začínal jsem s miliónem korun, teď jsem měl tři roky za sebou roční obrat o mnoho desítek miliónů větší." Sám ale tvrdí, že se mu příčí stále jen zvyšovat obrat a prodej." To nevím, kam by to v budoucnu směřovalo. Filozofii svého obchodování jsem postavil na kvalitě a na vztazích podobných rodinným."
Antonín Bartoníček si nemůže naříkat na nedostatek práce, ale přesto prohlašuje, že nesnáší podnikatele, kteří se drží za hlavu a lamentují, že je rodina nezná a že už roky neměli dovolenou." To přece není ani o obchodě ani o životě." Svěřuje se podnikatel, ale duší stále cyklista, který v Československu svými šesti etapovými vítězstvími proslavil Závod míru, a o jehož osudu se dá skutečně hovořit, jako o životě na pedálech.




© A.M.bike no limits, web & design: Daniel Danielčák 2000 - 2017 | admin |  ↑↑↑