Karlovarský AM Bikemaraton

Fotogalerie / reportáže / video

Přivítáme, pokud nám zašlete na adresu webmastera (webmaster@ambike.com) fotografie ze závodu, reportáže nebo odkazy na stránky s nimi.

Zpět na seznam

Report 2005

22.08.2005 | Autor: Tomáš Přibyl, ČS MTB Masters

Do Karlových Varů jsem odjížděl se smíšenými pocity; za prvé jsem minulý rok jel úplně mizerně, za druhé mě stále zněla v uších slova jednoho kamaráda, že netradiční dlouhé maratony (byl jsem přihlášen na stovku) obvykle nestojí za nic a za třetí jsem měl určité pochybnosti o tom, zda pořadatelé po lesní kalamitě skutečně dostojí slibu a kvalitně nahradí poničené tratě.

Už teď mohou litovat všichni, kdo do Karlových Varů nepřijeli. Začnu sice drobnou výtkou, tj., že délka tratí dost hrubě neodpovídala slibované distanci, ale to je tak všechno, co bych mohl obětavcům z Varů vytknout.

Ostatní mě nadchlo a už dlouho jsem si žádný závod tak neužíval. A to i přesto, že jsem na trati strávil dvacet minut v pokleku s proraženou bezdušovkou a jen díky několika dobrodincům, kteří mi postupně darovali duše a půjčili hustilku, jsem nakonec v celkem solidním čase dorazil do cíle. Nakonec jak se říká, všechno špatné je pro něco dobré. Defekt se mi přihodil na začátku druhého okruhu a kdo ví, jestli bych právě druhé kolo absolvoval s takovým nasazením, jako zde po nechtěné dlouhé pauze.

Ale hned se musím vrátit k trati. Ta mne opravdu nadchla! Vzpomněl jsem si na dnes již poměrně známý rakouský maraton Salzkammergut, mimochodem se zde jel světový pohár i mistrovství světa. Ty krásné pasáže po zatočených cestičkách nahoru a dolů nad Karlovými Vary, to byla skutečná lahůdka a moc jsem si to vychutnával. Nakonec přišlo i pár trialových pasáží, ale troufám si tvrdit, že nebyly nijak obtížné ani dlouhé, takže i v největší nouzi se daly krásně seběhnout.

Jestliže jsem v minulém dílu článku o závodech Kola pro život chválil značení trati barevnými šipkami na metrových tyčkách umístěných „tak akorát“ i pro cyklistu těsně před komatem, pak nápad vyznačit bílou čarou na zemi všechny významné odbočky, ten bych, pokud by to bylo v mé moci, nařídil jako jednotný standard pro všechny maratony v seriálu. Výborné, po bloudění ani památky a jestliže byla tato trať chvatně vyznačena jako náhradní, pak klobouk dolů.

Nejsem rozhodně příznivcem toho, aby se dlouhé maratony sestávaly z více identických okruhů; zde jsem to mlčky akceptoval, protože šlo o výjimečnou situaci. Nicméně se budu opakovat když řeknu, že druhý okruh jsem si užíval ještě víc než první, prostě jsem se na některé pasáže vysloveně těšil. Mluvit o dalších záležitostech už je takřka zbytečné; občerstvovačky byly standardní, prostor startu a cíle vyzkoušený a zcela vyhovující. Jen kdybych měl ještě lepší nohy.

Na závěr bych rád karlovarské pořadatele chtěl o něco požádat. Prosím, nevracejte se pro příští rok na „starou“ trať! S několika kolegy jsme se shodli, že tato „náhradní“ je úžasná a pokud zůstane i pro příští rok, rozhodně se nebudeme zlobit. Podle mého názory by dokonce stačilo vypsat pouze trasy padesát a sto kilometrů, což by znamenalo někde najít zbývající cca čtyři kilometry na okruh, a nebylo by co řešit. Každopádně ještě jednou díky obětavcům, pro které by asi bylo lehké to vzdát a z objektivních příčin závod zrušit. Neudělali to a plno lidem, mě nevyjímaje, zařídili hezkou sobotu a posléze další příjemné chvíle rozjímání nad výsledky.

Zpět na seznam





© A.M.bike no limits, web & design: Daniel Danielčák 2000 - 2017 | admin |  ↑↑↑